Co se na trhu práce počítá víc, diplom, nebo to, co člověk skutečně umí? OECD v červnu 2026 vydala zprávu A Skills-First Labour Market, která popisuje přístup stavějící dovednosti na první místo. Zároveň uvádí, že žádná země ho zatím nemá plně zavedený. Česko v tom srovnání vychází nad průměrem.
Co znamená „skills-first”
Anglický termín lze přeložit jako přístup zaměřený primárně na dovednosti. Prokazatelné dovednosti stojí uprostřed náboru, kariérního postupu i vzdělávání a kvalifikace se chápe jako doplňující struktura, která dovednosti seskupuje, ne jako náhrada za ně. OECD uvádí, že formální vzdělání zůstává důležitým základem, ale nezachytí všechno, co lidé umějí, a nestíhá držet krok s měnící se poptávkou. Firmy hlásí nedostatek lidí, zatímco řada pracovníků uvádí, že jejich dovednosti zůstávají nevyužité. Kdo bere v úvahu jen diplom, zužuje si okruh kandidátů.
Zpráva staví přístup na dvou pilířích: na průběžném rozvoji dovedností a na jejich uznávání, tedy na schopnosti dovednosti ukázat, uznat a ocenit tak, aby to bylo spravedlivé a přenositelné mezi prostředími. Potřebuje také datovou infrastrukturu, vhodné řízení a změnu myšlení. Na tuto změnu nestačí jedna reforma, jde o proměnu celého systému.
Kde stojí Česko
Zpráva přináší nový souhrnný index připravenosti a zavedení skills-first praxe, složený ze tří dílčích indexů. Průměr zemí v něm činí 0,58 na stupnici od 0 do 1 a rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími je 0,26, takže podle OECD žádná země nezačíná od nuly. Nejvýš jsou Austrálie, Švédsko a Francie. Česko je v grafu sedmé z 30 zahrnutých zemí, s hodnotou kolem 0,6 (odečteno z grafu), tedy nad průměrem.
Několik konkrétních českých příkladů ze zprávy:
- Uznávání předchozího učení je v Česku podle odpovědí v dotazníku OECD zavedené všeobecně, spolu s Austrálií, Finskem, Koreou, Slovenskem a Slovinskem. Systém stojí na Národní soustavě kvalifikací s přibližně 1 500 úplnými a dílčími profesními kvalifikacemi, zkouška je založená na kompetencích a kombinuje ústní a písemnou část s praktickou ukázkou.
- Modularizace odborného vzdělávání: v rámci reformy Modernizace odborného vzdělávání střední odborné školy pilotně rozdělily kurikula na samostatně certifikovatelné celky. Všechny moduly jsou zveřejněné jako otevřené vzdělávací zdroje, což podle zprávy může podpořit i budoucí mikrokvalifikace.
- Mikrokvalifikace: Česko podle zprávy usiluje o jednotnou národní strategii, protože dosavadní iniciativy vznikaly odděleně. Vysoké školy vyvíjejí společný rámec, odborné školy se modularizují a pilotují se individuální vzdělávací účty. Probíhají diskuse o národním systému, který by to sjednotil.
- Poradenství: kariérové poradenství patří v Česku mezi systémy s vyváženým přístupem, které informují o formálních kvalifikacích i rozvoji dovedností.
- Poptávka po nových dovednostech: zaměstnavatelé v Česku očekávají, že se do roku 2030 změní téměř třetina klíčových dovedností. Průměr zemí OECD je 30 až 40 %.
Nábor a řízení lidí
Samotné vypuštění požadavku na kvalifikaci podle zprávy nestačí k rozšíření příležitostí. Zaměstnavatelé potřebují cílená opatření proti zaujatosti a alternativní cesty dovnitř, aby mohli kandidáti jakéhokoli původu prokázat způsobilost. Nové přístupy podle zprávy začínají obvykle u pilotních pozic a pomáhají jim technologie pro profilování a hodnocení dovedností. Veřejná správa může zavádění podporovat, zvlášť u malých a středních firem. Japonsko například stanovilo kariérní dráhy pro několik povolání s popisem dovedností a úrovní na každém stupni, Spojené státy vydaly praktickou příručku pro zaměstnavatele.
Zpráva přidává střízlivý údaj. Ve většině zemí s dostupnými daty se dovednosti odměňují méně než formální vzdělání, výjimkou jsou Francie a Japonsko. V průměru je o jednu směrodatnou odchylku delší vzdělání spojeno se mzdou vyšší o 16 %, o stejnou odchylku vyšší početní gramotnost se mzdou vyšší o 9 %.
Poradenství, pasy dovedností a uznávání předchozího učení
Kariérové poradenství může podle zprávy pomáhat lidem číst trendy trhu práce optikou dovedností a převádět je do rozhodnutí, co se učit. Zhruba 80 % z 34 odpovídajících zemí uvádí, že jejich poradenství informuje o obojím, o dovednostech i formálních kvalifikacích. Pasy dovedností nabízejí například Francie a Singapur: spojují údaje o zaměstnání a vzdělávání s informacemi o dovednostech a člověk z nich může sdílet ověřené záznamy se zaměstnavateli, poradci i poskytovateli vzdělávání.
Nějakou formu národního uznávání předchozího učení má přes 80 % zemí a přibližně 60 % z nich ho uplatňuje všeobecně nebo ve velké míře. Účast je ale v mnoha zemích skromná kvůli malé informovanosti a zdlouhavým, složitým postupům. Francie proto reformovala svůj systém uznávání získaných zkušeností a vytvořila k němu novou poradenskou roli, takzvaného architekta kariérního poradenství, který kandidáty celým procesem provází.
Co si z toho odnést
Česko má na čem stavět, protože uznávání předchozího učení zavedené je. Zpráva zároveň ukazuje, že samotný systém nestačí: lidé o něm musí vědět a procesy musí být srozumitelné. Pro poradce a vzdělavatele z toho vyplývá praktická otázka: umíme s klientem popsat jeho dovednosti tak, aby jim porozuměl zaměstnavatel, i když je klient nemá v diplomu? Zkuste s ním sepsat pět činností, které zvládá, a ke každé doplnit, kde a jak se to naučil.
Zdroj:
OECD (2026): A Skills-First Labour Market, Getting Skills Right, OECD Publishing, Paris
