Hybridní výuka: další výzva pro vzdělávání dospělých

30. říjen 2023
Zajímavé články a vzdělávací projekty
Autor/ka článku: Mirka Dvořáková, Klára Harvánková
Hybridní výuka: další výzva pro vzdělávání dospělých

V posledních letech jsme byli jako vzdělavatelé postaveni před celou řadu výzev spojených (nejen) s pandemií covid-19. Jednou z nich bylo, je a zdá se, že i nadále bude zavedení a realizace tzv. hybridní výuky.

Hybridní výuka je termín, který se objevuje v různých vymezeních a pojetích již řadu let. Poněkud problematické je přitom, stejně jako například u blended learningu, nejednoznačné vymezení tohoto konceptu. Chápeme jej jako vzdělávání, v němž část účastníků je na kurzu přítomna prezenčně a část v online prostředí, a to vše souběžně v reálném čase a při zachování aktivity a angažovanosti obou skupin (model tzv. aktivní hybridní výuky). Toto spojení dvou pro lektory sice známých, ale ne zcela sourodých způsobů výuky z něj dělá organizačně velmi náročný způsob vzdělávání. Pojďme se tedy podívat na to, co nám pomůže jej efektivně zvládnout.

V prvé řadě je nutné zmínit technickou a technologickou stránku, která je klíčová a jejíž funkčnost je potřeba z(a)jistit už před začátkem kurzu. Nezbytností v učebně je spolehlivý software pro online výuku (Zoom, MS Teams apod.) a stabilní připojení, kvalitní kamera, monitor, klopový mikrofon pro lektora a mikrofon nebo spíše mikrofony pro přítomné účastníky, aby jejich dotazy, diskuse a další interakce byly dobře slyšet i v online prostředí. Důležitým aspektem je také rozmístění techniky v učebně tak, aby lektor měl přehled o obou skupinách účastníků a zároveň aby obě skupiny mohly spolu do určité míry interagovat. Velmi dobrou zkušenost máme s využitím zobrazovací plochy za zády lektora, na níž je vidět sdílený obsah (třeba prezentace), a samostatného monitoru umístěného v lektorově zorném poli, na němž jsou vidět účastníci v online prostoru. Ti totiž musí být stejně jako účastníci v učebně neustále lektorovi “na očích”, aby ten mohl reagovat na jejich verbální i neverbální projevy, podněty a dotazy.

Pro úspěšnost hybridní výuky je také důležité, aby i účastníci v učebně měli k dispozici své vlastní zařízení (telefon, tablet, notebook) připojené k síti, díky němuž se mohou zúčastnit společných aktivit. Účastníci v online prostředí musí disponovat počítačem či tabletem s nainstalovaným výukovým softwarem, kamerou, mikrofonem a s kvalitním a stabilním připojením. Samozřejmě to nebude fungovat bez rozvinutých digitálních kompetencí lektora i “online” účastníků. Obě strany musí být schopny řešit běžné problémy s technikou, jako jsou například nastavení zvuku, kamery či řešení možných problémů se softwarem, ale také pracovat v pulikacích využívaných lektorem pro jejich aktivizaci či zjištění zpětné vazby.

Fungující technická a technologická stránka a digitální kompetence jsou ale pouze předpokladem pro realizaci hybridní výuky. Druhou stránkou jsou specifické lektorské kompetence, protože hybridní způsob vzdělávání nutně vyžaduje spojení dvou velmi odlišných modů lektorské práce – výuky prezenční, tedy “tváří v tvář”, a výuky v online prostředí. Lektor musí kurz vždy připravit tak, aby nebyli jednostranně preferováni buď účastníci v učebně, nebo v online, ale obě rovnoměrně. V podstatě to znamená připravit si výuku tak, jako by všichni byli v online prostředí, tedy všechny materiály mít v elektronické podobě, poslat či nasdílet je všem účastníkům předem, při výuce neopouštět prostor snímaný kamerou, a pokud lektor něco vysvětluje, je nezbytné nechat kameru zabírat jej ve větším detailu. Zároveň ale musí rovnoměrně udržovat kontakt s účastníky v online i učebně, a to včetně očního kontaktu, oslovování a interakce. To všechno je pochopitelně velmi náročné, proto je na místě zvážit tandemovou výuku, resp. mít v online prostředí asistenta. Je na domluvě, zda bude přítomen v učebně s notebookem (a sluchátky) připojeným v příslušném softwaru nebo mimo učebnu. První varianta je jistě výhodnější v tom, že může řešit problémy vznikající jak v učebně, tak v online.

Samostatnou otázkou je pak aktivizace účastníků, která je možná dvěma způsoby – ty je pak možné i kombinovat. Buď na zadaných aktivitách pracují ve skupinách zvlášť účastníci v učebně a zvlášť ti v online prostoru (např. prostřednictvím tzv. breakout rooms) a poté pod vedením lektora sdílejí a diskutují řešení, nebo pracují dohromady ve vhodné aplikaci typu whiteboard (Miro, Mural apod.), hlasují či odpovídají na otázky (např. v aplikacích Mentimeter, Kahoot, Socrative či Slido). Pro aktivizaci je také možné využít i výuková videa, o kterých následně účastníci společně diskutují.

Na závěr připojujeme ještě několik praktických tipů:

  • Mějte nachystaná “instantní řešení”, tj. různé materiály a aplikace, které je možno rychle využít bez větší přípravy.
  • Nepoužívejte během kurzu více než 2–3 aplikace, orientace v nich je pak náročná a může zdržovat.
  • Zjistěte si, které aplikace mohou účastníci využívat. Pokud byste měli účastníky třeba ze zemí nebo institucí (např. úřadů), kde je internet pod větší kontrolou, může se stát, že budou mít některé aplikace zablokované.
  • Problémy (např. s nefungující technikou nebo pokud potřebujete čas na rozdělení do skupin v online prostoru) pojmenujte hned a před účastníky, nebudou pak zmatení, že neví, co se děje.
  • Pokud máte větší skupinu účastníků, bude efektivnější zvolit takovou hybridní výuku, kdy účastníci v online nejsou do výuky aktivně zapojeni, mohou ji pouze sledovat a případně klást otázky.
  • Pokud se něco nepovede napoprvé, nezoufejte. Hybridní výuka nám dává možnosti, jak se učit novému a rozvíjet své lektorské kompetence, které můžeme následně využívat i v prezenčních kurzech.

 

Zdroj: Firemní vzdělávání, 10/2023, www.firemnivzdelavani.eu