Žijeme v době, kdy máme na výběr více možností než kdykoli předtím. Vzděláváme se online, vybíráme si kurzy podle vlastních potřeb a organizujeme si život tak, aby co nejlépe odpovídal našim představám. Přesto sílí pocit osamělosti, společenské fragmentace a ztráty skutečných mezilidských vazeb. Právě v této situaci získávají komunitní vzdělávání a service-learning nový význam.
Od vzdělávání pro sebe ke vzdělávání pro komunitu
Německý sociolog Andreas Reckwitz popisuje současnou společnost jako „společnost singularit“. Lidé usilují o jedinečnost a svůj život skládají z nepřeberného množství možností podobně jako kurátor vytváří výstavu. Vybírají si to, co je atraktivní, užitečné nebo zajímavé. Tento přístup se promítá i do vzdělávání dospělých. Často hledáme především to, co nám osobně pomůže, rozšíří naše kompetence nebo zvýší naši konkurenceschopnost na trhu práce.
Autorka Sabine Schmidt-Lauff však upozorňuje, že v případě komunitního vzdělávání bychom si měli klást jinou otázku. Ne „co mi vzdělávání přinese“, ale „jak mohu prostřednictvím svého učení přispět komunitě, jejíž jsem součástí“.
Tato změna perspektivy je dnes důležitější než kdy dříve. Rostoucí individualizace totiž často vede k oslabování společných zájmů, sdílených zkušeností a ochoty zapojovat se do aktivit, které slouží širšímu společenství.
Když se ztrácí prostor pro setkávání
Moderní technologie přinesly nebývalou flexibilitu. Online kurzy, vzdělávací platformy a digitální nástroje umožňují učit se kdykoliv a odkudkoliv. Na první pohled jde o ideální řešení.
Vedle nesporných výhod se však objevuje i méně viditelný problém. Vzdělávání se stále více přesouvá do individuální roviny a mizí příležitosti k osobním setkáním. Lidé již tolik nevyhledávají komunitní vzdělávací centra, místní vzdělávací iniciativy nebo další prostory, kde se mohou potkávat, sdílet zkušenosti a učit se společně.
Podle autorky tím ztrácíme něco podstatného. Vzdělávání totiž nevzniká pouze předáváním informací. Rodí se také v setkání s druhými lidmi, v konfrontaci odlišných názorů a zkušeností. Právě tyto momenty nám umožňují lépe porozumět sobě samým i světu kolem nás.
Návrat ke komunitě
Navzdory trendu individualizace se objevují i opačné tendence. Mnoho studentů a dospělých začíná znovu hledat bezpečné a otevřené prostory pro společné učení.
Zajímavým příkladem je zkušenost studenta Toma, který během univerzitního semináře zaměřeného na service-learning objevil místní „Repair Café“. Na první pohled šlo o místo, kde si lidé nechávají opravovat drobné domácí spotřebiče. Ve skutečnosti však fungovalo jako živé komunitní centrum. Setkávali se zde senioři hledající společnost, odborníci ochotní sdílet své zkušenosti i lidé podporující udržitelný způsob života. Všechny spojovala snaha omezovat plýtvání a budovat odpovědnější vztah ke světu kolem sebe.
Právě podobné iniciativy ukazují, že vzdělávání může být mnohem více než získávání znalostí. Může se stát nástrojem pro posilování sousedských vztahů, občanské angažovanosti i sociální soudržnosti.
Kritický service-learning jako cesta ke změně
Service-learning propojuje vzdělávání s konkrétní službou komunitě. Jeho cílem není pouze rozvoj jednotlivce, ale také aktivní přínos společnosti.
Současné pojetí označované jako kritický service-learning jde ještě dál. Zaměřuje se na otázky sociální spravedlnosti, rovnosti a aktivního občanství. Nevede účastníky pouze k pomoci jednotlivcům, ale také k přemýšlení o příčinách problémů a možnostech jejich systémového řešení.
Autorka uvádí příklad studentů v indickém státě Kerala, kteří se zapojili do aktivit zaměřených na zlepšení kvality ovzduší. Jejich práce nebyla vnímána pouze jako pomoc konkrétním lidem. Chápali ji jako službu určitému ideálu – zdravějšímu a spravedlivějšímu prostředí pro všechny.
Takové zkušenosti rozvíjejí nejen znalosti a dovednosti, ale také pocit odpovědnosti za společné dobro.
Ubuntu: Jsem, protože jsme
Důležitou inspiraci pro komunitní vzdělávání představuje africká filozofie Ubuntu. Její základní myšlenka zní: „Jsem, protože jsme.“
Na rozdíl od západního důrazu na individualismus chápe člověka jako bytost, která je neoddělitelně propojena s ostatními lidmi. Identita jednotlivce vzniká prostřednictvím vztahů, spolupráce a vzájemné podpory.
V tomto pojetí je budování komunit založeno na důvěře, sociální spravedlnosti a sdílené odpovědnosti. Solidarita není jednorázovým gestem, ale aktivní společenskou praxí, která usiluje o překonávání nerovností a posilování soudržnosti společnosti.
Podle této filozofie nelze osvobodit jednotlivce bez současného rozvoje komunity. Blahobyt společnosti a jednotlivce jsou navzájem propojené.
Vzdělávání potřebuje svůj čas
Jedním z nejzajímavějších témat článku je vztah mezi učením a časem. Současný svět klade důraz na rychlost, výkon a efektivitu. Vzdělávání je často posuzováno podle měřitelných výsledků a okamžitého přínosu.
Komunitní vzdělávání a service-learning však pracují s jinou představou času. Nabízejí prostor pro zpomalení, naslouchání a budování vztahů. Vytvářejí prostředí, kde není tempo určováno kurikulem, testy nebo výkonovými ukazateli, ale společným cílem a potřebami komunity.
V takových podmínkách se učení nestává pouhou transakcí. Proměňuje se v proces společného hledání smyslu, sdílení zkušeností a budování důvěry.
Čas jako forma odporu
Sabine Schmidt-Lauff dochází k závěru, že service-learning dnes představuje více než jen vzdělávací metodu. Stává se určitou formou „časového odporu“ vůči kultuře neustálé produktivity a zrychlování. Chrání prostor pro hlubší dialog, společné přemýšlení a aktivní občanskou účast.
Komunitní vzdělávání tak nepřispívá pouze k získávání nových znalostí. Pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém lidé společně hledají řešení společenských výzev, budují vzájemnou důvěru a posilují svou schopnost měnit svět kolem sebe.
Právě proto zůstávají komunitní vzdělávání a service-learning aktuální i v době digitálních technologií. Nejenže podporují učení, ale zároveň vytvářejí podmínky, díky nimž může skutečné učení vůbec vznikat.
Zdroj:
Schmidt-Lauff, S. (2026). Temporalities in Service-Learning and Community Education. EPALE – Electronic Platform for Adult Learning in Europe.
