Kreativita a inovace jsou nezbytnými složkami současného vzdělávání a dá se říci i fungování jednotlivců, ale i týmů a organizací. Kreativní myšlení představuje schopnost řešit úkoly s otevřenou myslí, opustit zaběhlé způsoby uvažování a vydat se úplně jinou cestou, když si to situace žádá. A to vyžaduje poměrně velkou míru odvahy a motivace ke změně.
Výzvy a překážky
Už samotná představa změny vyvolává v mnohých obavy a strach z nejistoty a ztráty kontroly. Lidé, kteří nevědí, co je čeká, mohou automaticky odmítat jakoukoli změnu (včetně změny ve vzdělávání). Vnímají ji jako možné nepříjemné překvapení, odhalení jejich vlastní neschopnosti, a to ovlivňuje jejich důvěru. Lidé mají naprosto přirozeně tendenci setrvávat v zaběhlých procesech a postupech a neopouštět svou komfortní zónu.
Příprava dospělých osob a studentů na změny ve vzdělávání je klíčová pro jejich úspěch. Jak tedy pomoci zvládat změnu ve vzdělávání a nebát se jí? Klíčová je komunikace. Pokud to lze, je výhodou komunikovat plánované změny dopředu, vysvětlit, co účastníky čeká. Strach a obavy totiž úměrně klesají s množstvím informací. Pro zvýšení komfortu účastníků ve změně je vhodné představovat změnu z pohledu toho, co zůstává stejné a o co se mohou opřít (to posílí jejich sebedůvěru a podpoří kontrolu nad vlastními schopnostmi a dovednostmi). Je potřeba, aby byla změna komunikována z pohledu smysluplnosti pro účastníky vzdělávacího procesu. Co dává studentům smysl, poskytuje jim také vnitřní motivaci.
Nalézejme zároveň rovnováhu mezi novými požadavky a přínosy změny. Jedním ze silných důvodů odmítání přijetí změn je strach z vlastní neschopnosti a selhání. To vše podporuje současné permanentně hodnotící prostředí, které „trestá“ jakékoli chyby. Pro rozvoj kreativity a podporu adaptability a flexibility je zásadní bezpečné prostředí, které vnímá chybu jako součást učícího se procesu. Tam, kde je pozitivní atmosféra podporována respektem a spoluprací při akceptaci chyb, formuje se schopnost účastníků rozvíjet kreativitu a posilovat svou adaptabilitu.
Tvůrčí tipy – jak otevřít dveře kreativitě
- Sbírejte nový materiál. Sledujte novinky ve svém oboru i oborech příbuzných. Čtěte, poslouchejte podcasty či sledujte krátká videa. Nové nápady nepřichází jen tak, něco pro ně musíte udělat.
- Poznámky uchovejte pro další použití či inspiraci. Většina nápadů nepřichází u stolu. Jděte se projít nebo změňte prostředí – pohyb, cestování i výstavy jsou skvělým zdrojem inspirace.
- Nechte to uzrát ve vaší mysli. Nespěchejte (pokud vás netlačí deadline), dobrý nápad potřebuje čas.
- Požádejte o zpětnou vazbu a tvarujte /měňte nápad s pomocí zpětné vazby.
- Můžete také použít některou z osvědčených metod pro rozvoj kreativity. Generovat inovativní nápady lze pomocí brainstormingu, brainwritingu, myšlenkových map, design thinkingu či hraní rolí. Ale existují i další metody, které lze využít, třeba šest klobouků, rychlé
prototypování či sketchnoting (vizuální poznámky).
Brainstorming
Populární metoda generování nápadů ve skupině. Účastníci jsou vyzváni, aby přišli s co nejvíce nápady bez ohledu na to, jaké se zdají být na první pohled. Úspěch stojí na potlačení kritiky a volných asociacích. Mind Mapping (Myšlenkové mapy) Vizuální nástroj pomáhající strukturovat myšlenky a nápady podporující asociativní myšlení, pomáhající identifikovat vztahy mezi nápady a umožňující vizuální zachycení a strukturování myšlenek.
Design Thinking
Metoda zaměřená na řešení problémů a inovace zahrnující pět fází od porozumění potřebám a problémům uživatelů až po testování prototypů a další zlepšování.
Hraní rolí
Metoda umožňuje zaměstnancům vcítit se do různých situací nebo perspektiv. Podporuje empatii a porozumění pohledu zákazníků nebo kolegů.
Sketchnoting aneb Vizuální poznámky pro každého
Metoda vytváření poznámek, při které se kombinuje spojování textu a obrázků, ikon nebo grafických prvků. Nejčastěji se využívá k usnadnění učení, zlepšení zapamatování informací, při tvorbě prezentací, brainstormingu i zápisů z meetingů. Někteří lidé ji využívají při čtení knih, poslechu podcastů, nebo když si snaží zpracovat své myšlenky. Zlepšuje zapamatování, rozvíjí kreativitu, schopnost udržet pozornost, zrychluje tvorbu poznámek, usnadňuje pochopení složitějších konceptů. Někteří lidé však mohou mít potíže s propojením klíčových slov a ikon nebo symbolů, jiní preferují klasické přístupy včetně poznámek. Propojení „jen“ klíčových slov a symbolů může vést k nepřesným interpretacím.
Používání kreativních a inovativních metod může výrazně ovlivnit a obohatit vzdělávání a rozvoj dospělých. Tyto metody podporují inspiraci, zlepšují efektivitu a přináší do vzdělávacího procesu nové možnosti. Kombinace těchto metod může vést k originálním výstupům podporujícím výsledky vzdělávání.
Zdroj: Firemní vzdělávání,8/2024, www.firemnivzdelavani.eu
