Zpráva ze studijní cesty: Vzdělávání dospělých v Evropě – inspirace pro nás

13. září 2021
Inspirace ze zahraniční spolupráce
Autor článku: Martina Němcová
Zpráva ze studijní cesty: Vzdělávání dospělých v Evropě – inspirace pro nás

​Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání jsou určeny pro ty, kteří se přímo podílejí nebo mají vliv na utváření vzdělávací politiky a vzdělávacího systému v České republice (ředitelé a zástupci všech typů škol – mateřských, základních, středních, včetně VOŠ, inspektoři, poradci, úředníci státní správy na místní, regionální a národní úrovni včetně ministerstev a úřadu vlády, školitelé, pracovníci pedagogických fakult, zástupci úřadů práce a obchodních komor, pedagogičtí poradci, pracovníci poradenských a akreditačních center a další odborníci v oblasti vzdělávaní).

Na Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Zlínského kraje mám na starosti oblast vzdělávání dospělých, rozvoje lidských zdrojů a mezinárodní spolupráce a rozhodla jsem se tedy pro studijní návštěvu zaměřenou na vzdělávání dospělých.

Studijní návštěva se konala ve dnech 17. – 20. ledna 2011 v Řecku na ostrově Korfu. Účastnilo se jí celkem 15 odborníků na vzdělávání dospělých z 10 rů​zných zemí EU. Pracovním jazykem byla angličtina. Studijní návštěvu organizovala I.K.Y. – Řecká státní stipendijní nadace, která v Řecku administruje Program celoživotního učení.

Účastníky studijní návštěvy byli odborníci na vzdělávání dospělých z Belgie, České republiky, Dánska, Francie, Litvy, Maďarska, Portugalska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Spolkové republiky Německo a Španělska. Jednalo se o zástupce soukromých vzdělávacích institucí pro dospělé, ředitele nebo učitele veřejných středních a vyšších škol, které nabízejí kurzy vzdělávání dospělých a zástupce místních a regionálních samospráv v oblasti školství.

Vzdělávání dospělých v Řecku

Studijní návštěva byla koncipována tak, že organizátoři nejprve představili řecký vzdělávací systém. Pozornost byla věnována zejména vzdělávání dospělých – jazykovému vzdělávání, Rodičovským školám a Školám druhé šance.

Jazykové kurzy

Jazykové kurzy, které poskytují veřejné školy, jsou pro účastníky zdarma. Během studijní návštěvy jsme měli možnost navštívit Gymnázium Korfu, které po skončení vyučování využívá své prostory pro večerní jazykové kurzy – kurzy řečtiny pro cizince a kurzy cizích jazyků pro místní obyvatele. Jak jsem již uvedla, účastníci za kurzy neplatí. Tento fakt se ovšem odráží v situaci ve škole – všichni ve třídách seděli v bundách, protože se ve škole netopilo, ze zdí se odlupovala omítka a toalety byly v katastrofálním stavu. Styl výuky také nebyl nijak inspirativní.

2.png

Rodičovské školy

Následující den byly ve dvou prezentacích představeny Rodičovské školy. Tyto školy byly založeny v letech 2003/2004 a jsou podporovány z ESF a státního rozpočtu Řecka. Obsah kurzů je zaměřen otázky rodiny, genderové záležitosti, diskriminaci, ekonomické otázky, problémy s dětmi. Rodičovské školy nabízejí celkem 7 vzdělávacích programů (např. Rodina současnosti, Rodiče a škola, Rodina a postižené dítě, Genderové vztahy v rodině atd.) a výuka probíhá formou workshopů, diskuzí, individuálních konzultací atd. Stejně jako jazykové vzdělávání i Rodičovské školy jsou zdarma. Zájem o tento typ vzdělávání je velký a stále roste. Zatímco v roce 2003 prošlo Rodičovskými školami celkem 4 514 osob, v roce 2006 to bylo již 16 378 osob.

3.png

Školy druhé šance

Další zajímavostí byly Školy druhé šance. Tyto školy jsou určeny pro dospělé, kteří nemají splněnou povinnou školní docházku. Škola druhé šance, kterou jsme navštívili ve městě Korfu, fungovala ve večerních hodinách a využívala prostor místní základní školy. Věnovala se nám ředitelka školy i pedagogové a měli jsme možnost n​ahlédnout do vyučování. Školy druhé šance jsou typické tím, že se zde nepoužívají učebnice a účastníci se vzdělávají prostřednictvím „projektů“. To znamená, že místo přednášek o literatuře například nastudují určitou divadelní hru. My jsme byli v hodině, kde dospělí pracovali na společném projektu s Francií. Podstatou projektu bylo nalézt v okolí svého bydliště zajímavé místo (stavbu, přírodní úkaz…), toto místo nafotit, zjistit a popsat jeho historii v anglickém jazyce a poté umístit na webovou stránku projektu. Dospělí se tedy zároveň učili zeměpis, práci s PC, angličtinu a historii. Tento způsob výuky považuji za inspirativní, účastníci byli vtaženi do výuky a působili motivovaní.

4.png

Důležitou součástí programu byly i prezentace jednotlivých účastníků z celkem 10 evropských zemí. Prezentace a následné diskuze sloužily jako platforma pro výměnu informací a zkušeností v oblasti vzdělávání dospělých mezi jednotlivými účastníky.

  • Bart Horemans, Belgie, představil systém vzdělávání dospělých v Belgii a kontrolu jeho kvality
  • Martina Němcová, Česká republika, přiblížila roli regionálních samospráv v dalším vzdělávání
  • Karin Olsen, Dánsko, hovořila o roli dánských odborů v systému uznávání kvalifikací
  • Catherine Snyers, Francie, hovořila o podpoře vzdělávání dospělých ze strany státu
  • Marta Dias, Portugalsko, představila iniciativu “New Oportunity” zaměřenou na uznávání kvalifikací dospělých
  • Roisin Horner, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, přiblížila situaci ve vzdělávání dospělých v Severním Irsku
  • Gunter Scholz, N​ěmecko, představil jím řízenou instituci vzdělávání dospělých v Hamburku, která je finančně naprosto soběstačná

Poznatky z návštěv vzdělávacích institucí ve městě Korfu a informace z prezentací o systému vzdělávání dospělých v jednotlivých zemích jsme společně shrnuli do závěrečné zprávy. Celá zpráva v anglickém jazyce je k dispozici níže. Vybrala jsem z ní to nejzajímavější.

Co jsme zjistili?

Financování

Zjistili jsme, že existují různé typy a stupně financování vzdělávání dospělých. Některé z projektů v dalším vzdělávání jsou z 75% podporovány z fondů EU (Řecko, Portugalsko). Jiné, jako například v Německu, jsou hrazeny ze soukromých zdrojů a jsou soběstačné. Podle nás je podpora z evropských fondů důležitá pro dobrý start a pilotáž dalšího vzdělávání, ale je nutné nezůstat na finanční podpoře závislými. Pro mnoho lidí platí, že když za vzdělávání neplatí, nemá pro ně žádnou hodnotu.

Domníváme se, že toto jsou dobré příklady:

  • Německé vzdělávací centrum je absolutně finančně nezávislé. Spolupracují s podniky a organizují vzdělávání podle potřeb zaměstnavatelů.
  • Portugalsko je v oblasti dalšího vzdělávání velmi závislé na financích z EU, ale nyní hledají možnosti, jak se stát soběstačnými.
  • Ve Francii existuje povinné vzdělávání pro zaměstnance. Vláda a místní úřady se na financování dalšího vzdělávání podílejí 40% a zbytek hradí zaměstnavatelé.

Naslouchání zákazníkům

Abychom mohli stále zlepšovat další vzdělávání, je nutné naslouchat účastníkům kurzů. Míra orientace na zákazníka při poskytování dalšího vzdělávání se v různých zemích liší. Některé země spíše jen následně reagují na určitá zjištění, jiné se snaží předjímat budoucí potřeby zákazníků. Vidíme také tendenci k více flexibilním stylům vzdělávání. Často rozhoduje vládní strategie a to, jak je vzdělávací systém dané země strukturován. Domníváme se, že toto jsou dobré příklady:

  • V Dánsku tvoří kurikula sociální partneři podle požadavků zaměstnavatelského sektoru. Jde o velmi flexibilní systém, neboť minimálně jednou za 4 roky se kurikula aktualizují.
  • V Řecku, v Rodičovských školách a Školách druhé šance se před začátkem kurzu ptají účastníků, co od kurzu očekávají, co se chtějí naučit a na základě toho pak přizpůsobí obsah vzdělávání. Výsledkem tohoto přístupu jsou velmi motivovaní účastníci.

Motivace/zavádění inovací

Povšimli jsme si, že mnohé země mají problém s účastí dospělých na některých vzdělávacích programech a také se zaváděním inova​cí. U některých vzdělávacích programů se zdá, že zákazníci necítí, že by je potřebovali. Myslíme si, že by měla existovat rovnováha mezi tím, co si přejí dospělí a strategií určenou vládou. 

Každý problém potřebuje své vlastní řešení

Viděli jsme, že neexistuje jedno obecné řešení, přestože problémy různých zemí se mohou zdát podobné. V prezentacích kolegů jsme viděli různá řešení. Tato řešení byla pro nás velmi zajímavá a obohacující, ale měli bychom být opatrní při jejich zavádění v jiných zemích, vždy je třeba brát ohled na strukturu vzdělávacího systém a kulturní identitu dané země. Hovořili jsme o systémech uznávání kvalifikací a domníváme se, že by bylo velmi užitečné vyměnit si informace a poznatky v této oblasti. Získané informace a příklady dobré praxe bychom ve vlastních zemích měli implementovat s ohledem na kontext a kulturní identitu.

Školy Druhé šance v Řecku jsou příkladem velmi dobré praxe. I v jiných zemích existuje vzdělávání druhé šance, ale v případě Řecka je motivace a zapojení dospělých do vzdělávání velmi dobře zasazena do celkového kontextu a kulturních zvyklostí země.

Kontrola kvality

V kontrole kvality dalšího vzdělávání, ať už interní nebo externí, existují velké rozdíly. V Belgii má další vzdělávání vytyčené konkrétní cíle a inspekce jejich dosažení v jednotlivých vzdělávacích zařízeních kontroluje. Na druhé straně mají vzdělávací instituce volnou ruku v tom, jak stanovených cílů dosáhnou. Každé vzdělávací centrum má svůj interní kontrolní systém.

V Severním Irsku existují jak interní (personál, student a vedení) tak externí systémy hodnocení (školní inspekce).

E-learning/Blended learning

Shodli jsme se, ž​e e-learning ani blended learning nejsou dobrým řešením pro každý typ vzdělávání. 

Pohled na osobnost dospělého jako celek

Myslíme si, že je velmi důležité investovat také do rozvoje soft skills a ne jen přizpůsobovat obsah vzdělávání ​potřebám trhu práce. Mnoho zemí bere ohled na individuální předpoklady a potřeby dospělého. Ve Španělsku se snaží vyvíjet další vzdělávání s ohledem na potřeby dospělého v oblasti soft skills. 

Networking/vytvoření partnerství

Shodli jsme se, že je velmi důležité setkávat se a diskutovat problém, sdílet zkušenosti a vytvářet nástroje v oblasti dalšího vzdělávání. Plánujeme vytvořit partnerství, v jehož rámci by se další výměna zkušeností realizovala. V oblasti dalšího vzdělávání existuje řada výzev, ale my bychom rádi stavěli na znalostech získaných během této studijní návštěvy.

V neposlední řadě měla pro mě návštěva Korfu i kulturně-poznávací hodnotu. I přes to, že volného času nebylo mnoho, organizátoři pro nás připravili návštěvu Paláce Achilleion, zámku známé rakouské císařovny Alžběty, přezdívané Sissi. Palác Achilleion leží na krásném místě, ze kterého je vidět na velkou část pobřeží ostrova Korfu. Interiér zámku Achilleion je většinou dochován, výborně udržované jsou také přilehlé zahrady. Stihli jsme si prohlédnout také centrum města Korfu s jeho malebnými uličkami, pestrými obchůdky, příjemnými kavárnami a dalšími turistickými lákadly.

Pracovní cesta na Korfu ve mně zanechala hluboký dojem, milou vzpomínku a obohacení pro další pracovní kariéru.

Souhrnná zpráva účastníků cesty je k dispozici pod článkem.

Navštivte stránky Domu zahraniční spolupráce  www.dzs.cz a klikněte na odkaz Chci vycestovat.

Bližší informace podá: Martina Němcová, e-mail: martina.nemcova@kr-zlinsky.cz, tel: 577 043 740