Nadcházející rok 2023 bude poměrně náročný a plný nejistot. Firmy už lehce zpomalily v náboru, ve vzdělávání a rozvoji zpomalení zatím nečekají.
Energetická krize, celkové ochlazení ekonomiky, válka na Ukrajině a připravovaná novela zákoníku práce jsou faktory, které budou mít v letošním roce největší dopad na pracovní život Čechů. Do recese však vstupujeme se zdravým trhem práce. Z dat LMC v Q4-2022 vyplývá, že míra nezaměstnanosti v ČR byla 3,5 %, naopak míra zaměstnanosti byla vysoká – 75,9 % (ČSÚ, k 30. 9. 2022, ve skupině 15–64letých). Firmy budou nyní sice nuceny v některých oblastech začít šetřit, většina si však nebude moci dovolit škrty v oblasti investic “do lidí”, protože kvalifikovaných zaměstnanců i potenciálních kandidátů je stále výrazný nedostatek.
Poslední podzimní vlna průzkumu LMC JobsIndex, který se věnuje spokojenosti a motivaci lidí v práci, ukázala meziroční nárůst nespokojených lidí prakticky ve všech skupinách zaměstnanců. Prokázal se ústup od covidové vděčnosti za stabilní a bezpečné zaměstnání. Pracovní podmínky se podle většiny zaměstnanců zhoršily, zlepšily se pouze možnosti osobního rozvoje. Zaměstnavatelé by proto měli zpozornět a znovu se zaměřit na péči a rozvoj svých lidí.
Možnosti osobního rozvoje při práci
Problematika osobního rozvoje lidí je velké téma, které pomohlo dobře zvládat jednotlivé pandemické vlny a přispělo k rozvoji online nástrojů pro firemní vzdělávání. Vzdělávání se stalo
opravdu důležitým tématem. Byly pozorovatelné výkyvy v dostupnosti možnosti vzdělávání při práci. Během pandemie rostly podíly těch, kteří na něco dosáhli, protože se i firmy musely adaptovat na nové nástroje např. práci na dálku, komunikaci na dálku či jiný systém řízení.
V jarní vlně průzkumu 56 % zaměstnanců tvrdilo, že nějakou možnost rozvoje při práci mají, nyní je to 48 % a většina toho i využívá. Otázka je proč – tedy jejich motivace. Zaměstnanci se vzdělávat chtějí. Z průzkumu vyplynulo, že 44 % lidí se vzdělává při práci rádo, 27 % to považuje za nutnost, aby mohli dělat svoji práci dobře, 18 % jen když musí, 11 % o další vzdělávání v jakékoliv podobě vůbec nemá zájem. Pozitivním trendem je ochota a motivace učit se. Polovina zaměstnanců to považuje za důležité, primárně s ohledem na možnosti dalšího uplatnění, nejen tady a teď ve firmě (vztaženo k výkonu současné pozice, nebo dohánění toho, co mám v popisu práce), ale i z dlouhodobé perspektivy.
Potřeba firem ve vzdělávání
Data z průzkumu mezi zaměstnavateli přinesla také příznivá čísla: 9 z 10 firem aktuálně nabízí i nepovinné nadstavbové vzdělávání, nejen povinná školení. Oproti motivaci na straně zaměstnanců se však důvody liší. Firmy primárně potřebují zajistit provozní bezpečí, typicky se jedná o větší potřebu u větších firem či u regulovaných firem (např. provoz, certifikace spojená se vzděláváním).
Přibližně polovina lidí zapojených do tohoto průzkumu dále tvrdí, že vzdělávání se týká kompetencí v rozhodování s cílem umět lépe řídit firmu, svůj tým, agendu nebo sám sebe. Až s odstupem se jedná o růstové motivy, např. o kariérní růst či objevování nových možností v práci.
Vzdělávání zaměstnanců roste
V současné době se více než 2/5 firem zaměřují na vzdělávání svých zaměstnanců více než před 3 lety. Pouze cca 1/10 firem se touto oblastí zabývá méně. Klíčová je ochota firem investovat do vzdělávání. Pozitivní zprávou je, že české firmy jako celek nehodlají omezovat náklady na rozvoj svých zaměstnanců. Firemní vzdělávání se z nepovinného benefitu stále více stává podmínkou
úspěchu firmy a čeští zaměstnavatelé si toho jsou vědomi. Přes 60 % z nich považuje rozvoj zaměstnanců za nedílnou součást dobrého fungování firmy. Zároveň do vzdělávání a rozvoje plánují další investice. Celkem 43 % firem chce výdaje na něj zvýšit, 53 % je hodlá nechat na stávající úrovni a jen 4 % plánují výdaje snižovat.
Firemní vzdělávací matrix tvoří mix povinných a nepovinných aktivit. Povinné kurzy tvoří téměř 80 % vzdělávacích aktivit větších firem (u firem do 50 zam. je to 70 %), jejich podíl za poslední tři roky vzrostl. Nejčastěji jsou kurzy zaměřeny na tvrdé odborné dovednosti, na 2. místě jsou softskills (28 %), dále jazyky (17 %). Objevuje se nová malá skupina týkající se wellbeingu a psychohygieny (prevence syndromu vyhoření, zvládání stresu, timemanagement), která dle deklarací zúčastněných respondentů tvoří 6 % – investují do ní především velké organizace. Téměř 3/4 aktivit tvoří kurzy skupinové (plošné nebo týmové).
Frekvence jednotlivých forem vzdělávání
Více než polovina kurzů je externích. Podíl prezenčních kurzů proti roku 2019 výrazně klesl, online vzdělávání nyní tvoří téměř polovinu všech vzdělávacích aktivit, ve většině firem tak hraje stále větší roli. Projektové učení/stáže nebo koučování patří mezi málo časté vzdělávací formy a jejich podíl nadále klesá. Naopak roste význam online vzdělávání. Jeho hlavní výhodou je flexibilita z hlediska času, místa a tempa studujících a možnost studovat ihned, bez čekání, s možností se ke studiu opakovaně vracet. Naopak největší nevýhodou je nemožnost s lektorem osobně řešit
konkrétní případy a tendence nevěnovat se vzdělávání s plnou koncentrací. Méně častým důvodem byla v porovnání s rokem 2019 snaha ušetřit.
To vše je jen malý výběr z nabité Datové snídaně LMC od Tomáše Ervína Dombrovského, datového analytika společnosti LMC. Celou datovou snídani “Lidé aktivněji hledají novou práci či přivýdělek, sílí především finanční důvody” si můžete poslechnout na webu LMC.
Zdroj: Firemní vzdělávání, 2/2023, www.firemnivzdelavani.eu
