Nadace ČS v roce 2026 představila novou strategii na období 2026 – 2030, kde se rozhodla rozšířit svoje aktivity směrem k celoživotnímu učení.
Nadace České spořitelny se dlouhodobě podporuje vzdělávání, zejména v oblasti finanční gramotnosti na školách. V roce 2026 představila novou strategii na období 2026–2030, kde se rozhodla rozšířit svoje aktivity a investice směrem k dalším vzdělávacím tématům a rozšířením působnosti i na dospělé.
K naplnění nové strategie povedou tři strategické směry:
1. Celoživotní vzdělávání jako životní styl
Cílí i na dospělou populaci a na to, jak přitáhnout více lidí k dalšímu vzdělávání. 90 % dospělých, kteří se dále nevzdělávají, uvádí jako hlavní důvod, že nemají proč. Jedním z hlavních problémů celoživotního vzdělávání tedy není ani dostupnost, cena, nebo nabídka kurzů, ale spíše chuť a motivace se dále vzdělávat.
2. Finanční vzdělávání s celospolečenským dopadem
Nově chce Nadace rozšiřovat metodiky, podporovat učitele a zajišťovat kontinuitu a kvalitu výuky tak, aby se finanční vzdělávání stalo přirozenou součástí života všech generací.
3. Aktivní občanství a podnikavost
Dobrovolnictví, občanská angažovanost i místní iniciativy mají obrovský potenciál posilovat soudržnost společnosti. V Česku se do dobrovolnictví zapojuje kolem 1,6 milionu lidí, ale jejich potenciál často zůstává nenaplněný.
Data na prvním místě
Pro naplnění strategie se Nadace rozhodla nejdříve získat data. Ve spolupráci s agenturou Ipsos realizovala průzkum, jak Češi přistupují k celoživotnímu učení. Výsledky prezentovala 18. června na tiskové konferenci v Praze:
Většina Čechů věří ve svou schopnost přizpůsobit se změnám na trhu práce, avšak jen třetina se aktivně na tyto změny připravuje a rozvíjí své dovednosti. Digitální technologie přitom využívá méně než polovina zaměstnanců, přestože většina hodnotí své digitální schopnosti jako dostatečné i do budoucna.
„Lidé se nejčastěji vzdělávají tehdy, když vidí jasný smysl a konkrétní přínos. Ať už jde o lepší pracovní uplatnění, vyšší příjem nebo větší jistotu do budoucna. Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že vzdělávání v různých formách má pozitivní dopad na pracovní nebo osobní život respondentů. Vnímá to takto téměř 90 % lidí. Přesto učení stále není dostatečně pravidelnou a vědomou součástí profesního i osobního života většiny Čechů,“ říká Dita Formánková z Nadace České spořitelny. „Proto je podpora celoživotního vzdělávání jedním z našich hlavních strategických cílů.”
Shrnutí
- Sebevědomí versus příprava: Osm z deseti Čechů věří, že zvládnou změny na trhu práce, ale pouze 37 % se na ně aktivně připravuje, a jen menšina se cíleně vzdělává.
- Metoda učení „kutilů“: Více než polovina lidí se učí spíše spontánně, metodou pokus-omyl, a méně než 40 % plánuje svůj rozvoj systematicky.
- Využívání digitálních nástrojů: Přestože nové technologie rychle pronikají do profesí, 45 % zaměstnanců a podnikatelů je při práci nevyužívá, a digitální nástroje k učení používá většina nepravidelně.
- Pozitivní dopad vzdělávání: Téměř 90 % lidí, kteří se vzdělávají, pociťuje zlepšení v pracovním nebo osobním životě, například vyšší efektivitu, jistotu zaměstnání nebo lepší finanční ohodnocení.
- Motivace a překážky: Nejčastěji lidé studují kvůli lepším pracovním podmínkám a odměnám, osobní motivací je radost z učení a zvýšení sebevědomí, překážkami jsou nedostatek času, únava a finanční náklady.
- Nejasný směr rozvoje: Mnozí Češi nemají jasnou představu, jaké dovednosti budou potřebovat, a více než polovina by uvítala nástroj pro zmapování svých schopností a doporučení dalšího rozvoje.
- Role kolegů a mentorů: Učení probíhá často díky podpoře kolegů, zkušenějších pracovníků, mentorů či koučů, přičemž kombinace digitálních nástrojů a lidského kontaktu je nejefektivnější.
- Mezigenerační učení: Významnou roli hraje sdílení zkušeností mezi generacemi, kdy se lidé učí nejen od starších, ale i od mladší generace, například dětí či mladších kolegů.
Zdroj: EPALE Česká republika, www.epale.cz
