Postřehy z konference, která se zabývala změnami v oblasti vzdělávání dospělých. Dne 12. prosince 2024 se v Praze konala konference Asociace institucí ve vzdělávání dospělých. Jako název konference bylo zvoleno téma „Jak se neztratit v chaosu vzdělávání dospělých“.
Toto téma reflektuje, že v Česku není vzdělávání dospělých, respektive celoživotní učení, tak koncepčně a systémově ukotveno, jako v jiných zemích Evropy. Například na Slovensku byl přijat samostatný Zákon o vzdělávání dospělých, jak o něm referoval ve svém příspěvku Klaudius Šilhár, prezident AIVD SK.
Občanské vzdělávání
V současném globalizovaném a rychle se měnícím světě význam vzdělávání roste. Kromě profesního a firemního vzdělávání by se pozornost měla nasměrovat také na tzv. občanské vzdělávání, jako prostředek osvěty a motivace. Od mediální a zdravotní gramotnosti až po dovednosti spojené se životem v demokracii, občanské vzdělávání dospělých je důležité jak pro zlepšení života jednotlivců, tak pro celou společnost.
Monika Měšťanová, vedoucí Oddělení odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, zmínila ve svém příspěvku vyhlášení výzvy na „Podporu občanského vzdělávání a výchovy k demokracii“ z OP JAK. O této výzvě napsal zprávu na EPALE Petr Paníček z MŠMT.
Občanskému, ale i dalšímu vzdělávání, se ve stále větší míře věnují i knihovny. Zaměřují se zejména na digitální a mediální gramotnosti a udržitelnost, tedy témata, která považuje za prioritní i Evropská komise. Za Svaz knihovníků a informačních pracovníků vystoupil jeho předseda, Roman Giebisch, s příspěvkem o roli knihoven při digitalizaci české společnosti. Zmínil spolupráci s MPO na Strategii umělé inteligence a také s Úřadem práce (DIGI pro firmu, Jsem v kurzu) a dále s Úřadem vlády na vzdělávání knihovníků v projektu Online vzdělávací platforma Digitálního Česka (osveta.gov.cz). Vzdělávání této platformě je určené pro úředníky, knihovníky, ale i pro občany.
Výzkum PIAAC
Na význam celoživotního učení upozornil už jeden z prvních příspěvků konference nazvaný „Mají dospělí kompetence, aby uspěli v měnícím se světě?“ Petry Holečkové a Michaely Roschové, které představily první výsledky Mezinárodního výzkumu dospělých PIAAC (Programme for the International Assessment of Adult Competencies). Již druhý cyklus výzkumu proběhl v letech 2022 až 2023 a zúčastnilo 31 se zemí.
Přestože se Česko celkově pohybuje kolem průměru zemí OECD, z průzkumu vyplývají některá alarmující zjištění:
- Čtenářská gramotnost: Čtvrtina českých dospělých (25 %) od 16 do 65 let má velmi nízkou úroveň čtenářských dovedností, která komplikuje zapojení na trhu práce nebo účast na občanském životě. Jde přibližně o 1,7 milionu osob.
- Numerická gramotnost: Velmi nízkou úroveň numerických dovedností má pětina (21 %) dospělých od 16 do 65 let (přibližně 1,4 milionu osob). Na této úrovni si dospělí poradí se základními početními úkony s celými čísly, ale například se hůře vyrovnávají s výpočtem procent
- Adaptivní řešení problémů: Nízká schopnost adaptivně řešit problémy se projevila u necelé třetiny dospělých (29 %), což odpovídá téměř 2 milionům Čechů a Češek v tomto věku. Tito dospělí zvládnou řešit problémy s jednoduchým zadáním, ve kterých se v průběhu nemění podmínky.
Závěry vyplývající z výsledků průzkumu nejsou příliš pozitivní pro českou společnost a trend se spíš zhoršuje:
- Ve čtenářské i numerické gramotnosti se zvýšil podíl dospělých s nízkými dovednostmi (na úrovni 1 nebo pod ní). Rozdíl mezi dospělými s nejlepšími a nejslabšími výsledky se mezi lety 2011–2012 a 2022–2023 prohloubil.
- Riziko nízkých dovedností zasahuje nestejnoměrně různé skupiny obyvatel.
- Absolventům učebních oborů bez maturity přitom dělá potíže nejen práce s textovými informacemi – dvě pětiny (40 %) z nich mají velmi nízké dovednosti minimálně ve dvou ze tří zkoumaných oblastí.
- Přitom dospělí, kteří dosahují nejvyšších úrovní na škále dovedností, výrazně častěji uváděli vysokou míru životní spokojenosti a velmi dobré či výborné zdraví ve srovnání s těmi, kteří dosahují úrovně 1 nebo nižší.
Kompletní informace o výzkumu PIAAC najdete na webu NPI.
Aktuální výzvy ve vzdělávání dospělých
Martin Sycha z MPSV se ve svém příspěvku zamýšlel nad budoucností pracovního trhu. Technologický a demografický vývoj přinese velké změny, které se v současnosti snažíme odhadnout a připravit se na ně. Je jisté, že upskilling a reskilling budou běžnou součástí téměř každé kariéry. Zřejmé také je, že budoucí povolání budou obecně vyžadovat vyšší kvalifikace. Průzkum ukázal, že participace v dalším vzdělávání je v Česku zatím pod průměrem EU, a že ochota lidí k celoživotnímu učení je jedna z nejnižších vůbec. Lidé nejčastěji jako překážku vzdělávání uváděli „rodinné důvody“. Ty zahrnují zřejmě více konkrétních problémů, které lidem brání v dalším vzdělávání, a stály by za další analýzu.
Další část prezentace se zabývala umělou inteligencí. Odborníci se shodují, že její vliv na vzdělávání a trh práce bude obrovský, o konkrétních důsledcích panuje nejistota.
„Pokud nejsou systémy AI dobře navrženy a implementovány, mohou posílit již existující předsudky, narušit soukromí, neúměrně zvyšovat intenzitu práce a snížit samostatnost při plnění úkolů (OECD, 2023).
Mikrocertifikáty
Závěr dopoledního bloku byl věnován mikrocertifikátům v příspěvku prorektorky Univerzity Karlovy Markéty Martínkové.
Mikrocertifikát (micro-credential) je elektronické potvrzení o absolvování jednotky učení malého rozsahu vyjádřeného ECTS kredity a dosažení jasně definovaných a ucelených výsledků učení, tedy souboru znalostí, dovedností a postojů, které tvoří způsobilosti (kompetence). Tyto jednotky učení jsou zařazeny do Evropského rámce kvalifikací (dále jen „EQF“), podléhají systému standardizovaných procesů zajištění kvality a jsou posuzovány podle transparentních a jasně vymezených kritérií.
Mikrocertifikáty navrhla EK jako flexibilní a cílený způsob, jak lidem pomoci rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence, které potřebují pro svůj osobní a profesní rozvoj.
Univerzita Karlova ve spolupráci s dalšími 25 českými VŠ dosáhla za poslední rok významného pokroku v projektu NPO SC C1 Zlepšení prostupnosti vzdělávání na úrovni VŠ pomocí mikrocertifikátů, který zahrnoval:
• Analýza současného stavu na národní a mezinárodní úrovni
• Vytvoření metodického rámce
• Digitalizace činností agendy mikrocertifikátů (vývoj společné IT infrastruktury )
- Systém ke společné prezentaci nabídky mikrocertifikátů
- Systém určený pro ověřování mikrocertifikátů
Další informace o mikrocertifikátech a kurzech vedoucích k jejich získání najdete zde.
Závěr
V odpolední části konference se probírala kvalita ve vzdělávání dospělých – představení systému hodnocení QUALTRACK, trendy ve vzdělávání a sdílela se dobré praxe. Za AIVD byly předána ocenění QualTrack vzdělávacím institucím.
Trendy ve vzdělávání dospělých
Miroslav Parvonič z AIVD zdůraznil posun od tradičních přístupů (důraz na kontrolu a standardizaci) k moderním (důraz na flexibilitu a spolupráci), které popsal v následujícím přehledu:
- Od kontroly k rozvoji
- Od měření k porozumění
- Od standardizace k flexibilitě
- Od hodnocení k učení se
- Od izolovaných procesů k systémovému přístupu
- Od expertního k participativnímu přístupu
- Od univerzálního ke kontextuálnímu
- Od reaktivního k proaktivnímu
- Od dokumentace k implementaci
- Od krátkodobého k dlouhodobému pohledu
Konference AIVD ukázala, že oblast vzdělávání dospělých a celoživotního učení je v současnosti velmi dynamická a důležitá pro celou společnost. V příspěvcích i diskusích se ukázalo, že více koncepční přístup by byl oceňován od státní správy. Přestože se na mnoha úrovních s tématem intenzivně pracuje, bylo by potřeba více mezirezortní spolupráce a systémové podpory.
Zdroj: EPALE Česká republika, www.epale.cz
